O JESKYNÍCH

Jeskyně je podzemní dutina vzniklá přírodními silami v rozpustných horninách protáhlého tvaru, jednoduchá i větvená, vodorovná i svislá. Krátké jeskyně se u nás místně nazývají sluje. Jsou suché, nebo zaplavené vodou i zaledněné. Bývají zaplněny nánosy (sedimenty) a nebo jsou prázdné (Malá česká encyklopedie).

V Týnčanském krasu k 1. 1. 2018 bylo objeveno a zdokumentováno 19 jeskyní o celkové délce přes 270 metrů. Většina z nich svojí délkou nepřesahuje prvé metry a ani není pravděpodobné jejich pokračování. Ale jsou i takové, kde se občas podaří objev dalších neznámých prostor. Mezi ty nejzajímavější u nás patři Divišova a Velikonoční jeskyně.

Jeskyně Divišova
divišova se nachází se v lomu č. 81 „U Poslušných“ u potoka Brziny při silnici Petrovice – Týnčany, kde také stojí terénní základna Speleoklubu. V lomu se dále nachází jeskyně Dvořákova - Beznadějná a jeskyně Děravá. Všechny jeskyně tvořily původně jeden celek rozdělený při těžbě vápence, těžba zde s přestávkami probíhala v letech 1925 - 1960. Vstup do jeskyně byl objeven v červnu roku 1973 odklizením kamenů po odstřelu v lomu. Objevená část jeskyně měla délku 12 m, postupným vyklízením sedimentů byly objeveny dvě souběžné chodby (Bohoušovy lázně, Srpnová chodba). V Lázních a v zadní části „Srpnovky“ se vytváří vodní jezera o hloubce až 13 m. Jeskyně postrádá klasickou krápníkovou výzdobu, je však velmi bohatá na vodní modelaci stěn a stropů a jejich zbarvení. Délka všech známých (i zatopených) prostor v současnosti činí 82 m.

Velikonoční jeskyně
velikonoční se nachází na plošině Jarnice východně od obce Týnčany a byla objevena o velikonocích roku 1974. Odkrytím vstupní plazivky bylo dosaženo skoro všech v současnosti známých volných prostor jeskyně. Tato jeskyně má nejen v Týnčanském krasu, ale i v měřítku celé České republiky unikátní výzdobu. Jedná se o amorfní formu sintru tzv. nickamínek. Jeho vznik a existence není zatím uspokojivě vysvětlena. Je to bílá tvarohovitá hmota pokrývající stropy, stěny a sedimenty jeskynních prostor. Jeskyně má výrazně puklinovitý charakter, prostory jsou vesměs velmi úzké a nízké. Délka všech prostor činí 115 m, jedná se tím také o nejdelší jeskyni Týnčanského krasu. Jeskyně má zpřísněný režim vstupu a zákaz vstupu do některých částí jeskyně z důvodu ochrany nickamínkové výzdoby a zimujících netopýrů.

divišova
velikonoční

LETOUNI – CHIROPTERA ANEB NĚCO O NETOPÝRECH

netopýrPro velkou většinu lidí je netopýr „okřídlená myš“. Je škoda, že je tento živočišný druh pro tolik z nás velkou neznámou, protože řád letounů (Chiroptera) si rozhodně zaslouží naši pozornost. Letouni patří mezi ty druhy zvířat, která neodmyslitelně doprovázejí temné síly. Dost ale pohádek.

Letouni na celém světě tvoří dohromady dokonalý řád, který se potravní specializací perfektně přizpůsobil prostředí, ve kterém žije. Od hmyzu, ovoce, pylu a nektaru květin k rybám a krvi, kterou se živí jihoameričtí vampýři. Na světě je něco kolem tisíce druhů, v Evropě asi třicet a v naší zemi asi 22, kdy sem vzácně od našich jižních sousedů zaletí teplomilnější netopýr. Všechny druhy žijící v Evropě a tedy i u nás jsou výhradně hmyzožravé. Netopýr je noční lovec, orientující se pomocí citlivého „radaru“, sérií krátkých výkřiků, které se odrážejí od překážek a tedy i kořisti. Dokáže bezpečně proletět i komplikovaným terénem, jakým je úzká a spletitá jeskyně.

Letouni na celém světě tvoří dohromady dokonalý řád, který se potravní specializací perfektně přizpůsobil prostředí, ve kterém žije. Od hmyzu, ovoce, pylu a nektaru květin k rybám a krvi, kterou se živí jihoameričtí vampýři. Na světě je něco kolem tisíce druhů, v Evropě asi třicet a v naší zemi asi 22, kdy sem vzácně od našich jižních sousedů zaletí teplomilnější netopýr. Všechny druhy žijící v Evropě a tedy i u nás jsou výhradně hmyzožravé. Netopýr je noční lovec, orientující se pomocí citlivého „radaru“, sérií krátkých výkřiků, které se odrážejí od překážek a tedy i kořisti. Dokáže bezpečně proletět i komplikovaným terénem, jakým je úzká a spletitá jeskyně.

Na podzim si vyhledají úkryt, kde se uloží k tzv. hibernaci, zimnímu spánku. Během zimy sníží dechovou a tepovou frekvenci, tělesnou teplotu a „spí“ až do jara, kdy je opět k dispozici dostatek potravy. Každé necitlivé vyrušení zimujícího netopýra snižuje jeho šanci na přežití do jara, protože při probouzení spotřebuje spoustu energie, kterou si v podobě tuku pracně ukládal celý podzim.

Netopýři tvoří významný ekologický prvek. Svou citlivostí na změny okolního prostředí i nemalou spotřebou hmyzu. Jedno zvíře během dne, kdy je plně aktivní, spotřebuje až trojnásobek vlastní váhy potravy. Všechny druhy jsou přísně chráněné.

Studiem a ochranou netopýrů se u nás zabývá Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON).

Pokud máte zájem se o těchto tajemných nočních sousedech dozvědět více, nebo se Vám třeba usadila letní kolonie na půdě a nevíte si rady, můžete se na ČESON obrátit: www.ceson.org

netopýr

SEZNAM JESKYNÍ TÝNČANSKÉHO KRASU

Všechny jeskyně (i ty neobjevené) jsou chráněny státem. Každá objevená jeskyně se eviduje, a to podle jména (např. jeskyně Balcarka nebo Divišova jeskyně) a neměnného kódu. Dále se většinou uvádí její délka či hloubka.

V Týnčanském krasu je k 1. 1. 2018 evidováno 19 jeskyní. V přiložené tabulce najdete jejich soupis.

Dvořákova – Beznadějná K 121 41 10 J00001 D: 16 m, Dn: 8 m
Ve stropě K 121 41 10 J00002 D: 3 m
V počvě K 121 41 10 J00003 D: 2 m
Úzká K 121 41 10 J00004 D: 8 m
Svatojánská jeskyně K 121 41 10 J00005 D: 2-3 m?
Divišova K 121 41 10 J00006 D: 82 m, Dn: 18 m
Slimač K 121 41 10 J00007 D: 4 m
Velikonoční jeskyně K 121 41 10 J00008 D: 115 m, Dn: 11,5 m
Skoupská K 121 41 10 J00009 ?
V průchodu K 121 41 10 J00010 ?
Na okraji K 121 41 10 J00011 ?
Počepická jeskyně K 121 41 10 J00012 D: 12 m, Dn: 4 m
Nad Petříčkovým mlýnem K 121 41 10 J00013 D: 1,2 m
Děravá K 121 41 10 J00014 D: 2,5 m
Ve svahu K 121 41 10 J00015 ?
Mechovka K 121 41 10 J00016 H: 7 m
Týnčanská Arnica K 121 41 10 J00017 D: 5 m, Dn: 4 m
Beznadějná – Dvořákova K 121 41 10 J00018 dtto j. 00001
Kočičí zámek K 121 41 10 J00019 D: 14 m, Dn: 7 m
^ Seznam registrovaných jeskyní na území Týnčanského krasu k 1.1. 2018
jméno objektu, kód objektu; délka D, denivelace Dn, hloubka H; ? – údaje jsou neznámé

© 2018 Speleoklub Týnčany | Reklama | Přihlášení členů
dipozitiv